Kadaň - Löschnerovo náměstí

Území v okolí bývalého hřbitovního kostela sv. Anny je součástí severozápadního prstence dnes již neexistujících městských hradeb. Jejich odbouráním před polovinou 19. století byl v duchu dobových zvyklostí položen základ pro vytvoření zeleného pásu parků a veřejných budov kolem středověkého historického jádra. Dle posazení dominantních školních budov na dnešní Jungmannovu ulici resp. ulici 5. května soudíme, že takto velkoryse měl být upraven celý prostor mezi těmito ulicemi a bývalými hradbami. Tehdy bylo v území s roztroušenou zástavbou domků koncentrovaných hlavně podél Nádražní ulice (dnes kpt. Jaroše) počato s městskými parkovými úpravami. Tomuto počínání napomohlo také zrušení hřbitova okolo kostela sv. Anny v r. 1883. Po válce vstupují do takto započatých úprav čistě obytné polobloky a řady domů s převážně sídlištním charakterem. Prostory, které vznikly na střetu těchto struktur, byly řešeny spíše jako zbytkové s udržovanou zelení a novou výsadbou bez koncepčního řešení, podřízené duchu sídlištních úprav parteru.

Zásady urbanistického, architektonického a výtvarného řešení

Z hlediska urbanistické koncepce: se jedná převážně o potvrzení principů v území již skutečně existujících či zatím jen latentně přítomných. Řešení vychází z místně konkrétních urbánních a krajinných specifik a navrhovaná forma je snahou o jejich zřetelné dotvoření. V kontextu urbanistického vývoje této části Kadaně se nedá hovořit o radikálním řešení.

Návrh se snaží najít v onom roztříštěném meziprostoru opěrné body, zjevnou kvalitu, a jejich pomocí nově definovat veřejný prostor. Jsme přesvědčeni, že vizi velkorysého Kadaňského Ringu již naplnit nelze. Území navrhujeme řešit jako samostatně chápané celky ačkoli úzce propojené a navazující autonomní prostory. Cílem je dnes málo využívanému veřejnému prostoru vrátit jeho atraktivitu, vrátit život na veřejná prostranství. Ačkoliv jsou naše prostředky k přiblížení tomuto cíli omezené, je nutné je využít.

Snažíme se najít hranici mezi městským chápáním parkových ploch a předměstskou zástavbou. Tuto hranici zviditelňujeme pomocí jasněji stavebně určených prvků – opěrných zídek a úprav zpevněných ploch. Vzhledem k tomu, že kostel představuje právě takový předměstský element, vázaný na původní nižší úroveň terénu, jiné měřítko prostorů a budov venkovského charakteru, stává se tento princip hlavním nástrojem nového a vhodnějšího začlenění této historické památky a přirozené dominanty ve svém současném prostředí.

Plocha před průčelím kostela.

V minulosti byl předprostor před hlavním průčelím kostela zastavěn. Navrhujeme úpravu, která cizorodé těleso obytného bloku Rafandy lépe začlení do městských parkových ploch. Před samotným kostelním průčelím navrhujme zpevněnou plochu pojatou v soudobém materiálu. Výškový rozdíl mezi předprostorem kostela a průčelím obytného bloku je zachycen v rabátku s integrovaným sezením. Plocha bude pouze pro pěší. Lokální osa aleje před kostelem bude zakončena budoucí možnou dominantou (není součástí dokumentace), Bude připraven sokl vedle hlavního kostelního průčelí. Ten by měl symbolizovat již zaniklý vstup do prostoru hřbitova. Dnešní vzrostlý jerlín dostává úpravou důstojnější polohu. Prostor náměstí před bytovkami na obou stranách ulice kpt.Jaroše dle našeho soudu neúměrně zvětšuje plochu dnešního Löschnerova náměstí. Navrhovaná alej z líp zelených neboli krymských vytváří dílčí plnohodnotný prostor, zároveň částečně odděluje nevhodnou fasádu bytovek od Löschnerova parku. Podél převýšené fasády je navržen pás zeleně ve formě záhonu osetého letničkami. Fasáda domu bude lemována obchozím chodníkem s oblázkovou pochozí vrstvou.